Martin je hvězdou, ale dlouho jí Martin nebyl. Přesně tak dlouho, než vstoupil do souboru Pibimpap-Rizoto [nesklonn.]. Zkrátka ten chlapec se vypracoval, nedá se říci soustavnou a nedá se říci pílí, ale přesto se mu to podařilo. Nikdo jiný z Pibimpap-Rizoto [nesklonn.] nedokáže tolik vytěžit z klasovitého klácení celého těla, práce s obočím a nahrbení se ve stylu němý sluha, kteréžto stejnojmenné předměty znáte z prodejen nábytku. Tento fakt jasně dokazuje největší a zároveň nejrizikovější Martinovu přednost - odvahu. Tento chlapík skutečně nikdy nelení, aby všechny seznámil s neotřelým gestem, lekavým pohybem, pozoruhodnou intonací, případně slovem, slovním spojením nebo (ach ano) dokonce celou větou, kterou si sám vytvořil a s kterou nemá Kolár jako autor nic společného. Nutno říci, že herec si většinu důsledků své činnosti v podobě úspěchu vždy odnese na svých bedrech. Neúspěchy si odnáší také, ale neví o tom, neboť si je nepřipouští. Každopádně jeho existence je pro Pibimpap-Rizoto [nesklonn.] nezbytná: 99 procent zkoušek se odehrává v jeho bytě.
Pipkins: „Dlouho jsem mu nemohl přijít na chuť, neboť jsem si myslel, že tento hoch je snad až příliš kořeněný. Ale musím nakonec říci, že oděn v omáčku kostýmu a s oblohou ostatních je skutečnou pokroutkou, jejíž požívání je snad až návykové. Proto vzkřikávám Ať žije!“
Martina Prokeše můžete vidět v následujících rolích: